Rozdíly ve verzích písničky Tesař

Rozdíly v meta informacích

Verze z 6. 6. 2014 18:34 Aktuální verze
Název Tesař Tesař
Interpret Asonance Asonance
YouTube https://www.youtube.com/watch?v=QYEbs32DAr8 https://www.youtube.com/watch?v=QYEbs32DAr8
YouTube Návod

Rozdíly v textu:

  -->(orig. Hmi + kapo II)       #[Ami]. Má jedi[G]ná lásko, [Ami]už tak dlouhý čas  #. [Ami]Má jedi[G]ná lásko, [Ami]už tak dlouhý čas     ve svém srdci st[G]ále tě m[Ami]ám.     Já pochoval jsem [C]otce i m[G]atku sv[Emi]ou     a n[Ami]a světě jen t[G]ebe už m[Ami]ám.        #. Víš, kdybych mohla tenkrát se tvojí ženou stát,     šťastně spolu mohli jsme žít,     teď mužem mým je tesař, ach lásko má,     a jemu navždy věrná chci být.        #. Věř mi můj milý, je pozdě, ty víš,     moje srdce nesmíš už chtít.     Děťátko krásné v mé kolébce spí,     musíš zpátky sám odejít.        #. Zanech svého muže, ach lásko má,     snad nechceš zůstat navždy chudobná.     Pojď, odpluj se mnou přes moře na sever,     on nemůže ti dát to co já.        #. A co bys můj milý, co moh' bys mi dát,     kdybych s tebou chtěla odejít?     Snad dal bys mi šaty a nádherný dům,     co s tesařem bych nemohla mít.        #. Šest krásných lodí já na moři mám,     sedmá v přístavu vyčkává     a sto patnáct mužů na jejich palubách     tvé rozkazy očekává.        #. Pojď, oblékni roucho zlatem protkané     a přes boky dej stříbrný pás     a dítě své se svým mužem zanechej,     vždyť svět má pro nás tisíce krás.      --->   #. Tu pozvedla z kolébky děťátko své   hořké slzy jí smáčely tvář:   Buď sbohem mé dítě, Bůh tě opatruj   já vícekrát už nespatřím vás.     hořké slzy jí smáčely tvář:  Buď sbohem mé dítě, Bůh tě opatruj   já vícekrát už nespatřím vás.     #. Už nádherná loď plachty své napíná,     zářivé plachty z hedvábí má     a na moře široké směr nabírá     a na ní láska má a já.        #. Však nepřešel měsíc a nepřešel den,     vím nemohlo to déle být,     když dívka tak hořce začla naříkat     a nemohlo jí nic utišit.        #. Proč jenom pláčeš, ach lásko má,     vždyť máš tu vše co můžeš si přát.     Pro tesaře snad pláčeš, či pro dítě své,     co nechala jsi v kolébce spát?        #. Já nepláču pro svého tesaře,     nepláču ani pro dítě své.     Já nad sebou teď pláču, ach lásko má,     že zlákalo mě bohatství tvé.        #. Však nepřešel týden a nepřešel den,     vím nemohlo to déle být,     když obloha tmavne jako nejtmavší noc     a před bouří se není kam skrýt.        #. Už běsnící bouře lodí kymácí,     rve vítr cáry plachet bělostných     a nad černým obzorem hrom burácí,     hlas moře zní jak démonů smích.        #. Pak poslední vlna loď na bok pokládá     a stěžeň jako stéblo ohýbá     a do temných hlubin se loď propadá     a s ní i láska má a já.        #. Ach pohlédni vzhůru na tu nádhernou zář     a co ta zlatá brána znamená?     To je brána nebes, ach lásko má,     však pro nás navěky zavřená.        #. A co je to tam v dálce, mám strach lásko má,     co tak temné a tak hrozné může být?     To je brána pekel, ach lásko má,     tam oba dva teď musíme jít.