Jarek Nohavica: Svátky slunovratu

OEmi 
d rána zvoní u mě telefo
Ami 
n, a já ho radši ne
Emi 
zvedám,
Ami 
 

oEmi 
d rána zvoní u mě telefo
Ami 
n, a já takový no
Emi 
rmální strach má
Ami 
m,

žeEmi 
 na mě vědí něco, co na sebe ne
Ami 
vím ani já
Emi 
, ani já
Hmi 
.
Emi 
 

2. O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R: Emi 
Oči máme po otc
G 
ích a vlasy po matk
Ami 
ách,

ale jsme nEmi 
apůl sirotci a n
Hmi 
apůl děti všech,

hledáme jmC 
éna na náhrobc
Ami 
ích a jiných památk
H7 
ách,

my bEmi 
ezprizorní, my 
Ami 
umístěn
H7 
í v panelových internát
Emi 
ech.

3. V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4. Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
R: