1. Dnes r[G]áno, když bylo půl, při pr[Hmi]avidelný hygieně
p[Ami]oklesls' hodně v ceně, když jsi z[C]ahlíd' svůj zj[D]ev,
už [Ami]nejsi, co jsi  b[D]ýval, tu t[G]vář nespraví ti [Emi]masáž,
m[Ami]arně se, hochu, k[D]asáš, už nejsi l[G]ev a velkej š[D]éf.

R: M[G]áš svůj svět a t[Emi]en se ti hroutí,
to d[G]ávno znám, já pr[E]ožil to sám,
kr[Ami]áčíš             d[D]ál a     c[Ami]esta se         kr[D]outí,
až p[Ami]otkáš nás       n[Hmi]a ní, tak       př[D]idej se k ná[G]m.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

R: 

3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

R: 
R: