1. [Emi]Přistáli u [C]břehů [G]země bez hra[D]nic jen horečku zlatou a jinak vůbec nic než na řetězu touhy a velké naděje že se na ně štěstí jednou usměje kouli kouli kouli kouli maj… 2. Přesíval jsem písek zlatonosné řece od rána do noci a říkal si: „Přece jednou se mé slunce z vody vykoulí a nepůjde s těmi, co jenom smůly kouli kouli kouli kouli maj…“ 3. Nenašel jsem zlato, jen do úmoru dřinu pana Colta zákon, kšeftaře a špínu o zániku světa ječící kazatele že si vezme ďábel ty, co zlaté sele jako kouli kouli kouli kouli maj… 4. Tak jednoho dne vzal jsem šerifovi ženu stejně věčně křičel: „Jednou tě vyženu!“ Pastorovi koně pro mne a mou milou jedou psanci nocí a nad sebou bílou kouli kouli kouli kouli maj… 5. Letí jako vítr zemí bez hranic jen horečku z lásky a jinak vůbec nic než na řetězu kousek malé naděje že se na ně stěstí jednou usměje kouli kouli kouli kouli maj…